Vytisknout

Církve jako obchodní společnosti?

Zveřejněno: 30. srpen 2012. Kategorie: Média o CESTĚ


30. 8. 2012  

Kritika přeměny církví v obchodní společnosti, zpochybnění oprávněnosti a rozsahu tzv. církevních restitucí na straně odpůrců, a odpor církví proti své kontrole ze strany státu a neobhajování textu zákona na straně druhé, charakterizovaly středeční panelovou diskusi občanského sdružení Cesta v Praze.
 

Historik Jan Křen vyjádřil varování, že kauza opět rozpoltila českou společnost, ale i údiv, že toto rozdělaní církve a politiky nezajímá a nesnaží se zaujmout většinu, která odmítá daný návrh zákona, ale je za spravedlivé vyrovnání.

Odmítl diskusi stylu »co bylo ukradeno, musí být navráceno« bez věcných argumentů, jakož i přirovnání odpůrců návrhu k lůze, což je »další nešťastný historický výrok českých dějin«, který už žije vlastním životem. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub tvrdil, že církve nejsou nadšeny z návrhu, není úplným narovnáním, ale považují jej za obapolně přijatelný kompromis, lze prý o něm diskutovat.

Uvedl, že církve byly osloveny politiky, a připomněl, že církve nenárokují ztráty z posledních 23 let. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek se tázal, proč by církve měly být obchodními společnostmi, když podobné organizace jsou nadacemi. Vyslovil obavu z »taškařic« s převedeným majetkem a kritizoval neexistenci předkupního práva státu.

Zopakoval návrh majetek vložit do zvláštního fondu, kde by ho církve spravovaly a stát jen dohlížel, aby se neztenčil. Dle Holuba to je snaha kontrolovat církve. Zaorálek potvrdil, že ČSSD napadne stávající návrh u Ústavního soudu a že hlasování bude pro členy klubu závazné.

Ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha prohlásil, že zákon je obdobný restitučním zákonů z počátku 90. let. Exministryně Květa Kořínková (ČSSD) připomněla, že tehdy byly ale peněžní náhrady ve výši 0,50-2,50 korun, kdežto nyní bezmála 45 Kč.

Kněz Českobratrské církve evangelické a někdejší mluvčí Charty 77 Miloš Rejchrt podtrhl, že majetek se vydává do jiného právního režimu – nyní zcela bez kontroly státu. Vzpomněl, že r. 2005 už byla dohodnuta »restituční tečka« - 50 mld. Kč postupně vyplácených po dobu 50 let s tím, aby stát uznal, že mu církve daly 100 mld.

Odmítly ji však řády. Nynější zákon má za velmi nepovedený, nátlakový, obcházející demokratické procedury.

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf v diskusi prohlásil, že církevní vlastnictví ze čtyř atributů vlastnictví splňovalo jediný: držbu. Konstatoval, že až Tomáš Akvinský vyřešil pro církev dilema, jak se stavět k majetku, když jej označil za doplněk přirozeného práva.

Ptal se na osud předlistopadové petice věřících za odluku církve a polistopadového prohlášení kongregací, že už žádný majetek nechtějí. Historik Jaroslav Šebek neuvedl žádný argument, ale nazval jeho vystoupení »krystalickou podobou« 40leté manipulace dějinami.

Právník Karol Hrádela, autor 80stránkové analýzy původu majetku užívaného církví, zpochybnil slova o nevyplácení náhrad po březnu 1948 – dokumentů plyne, že platby církvím do srpna 1949 převyšovaly platby za celý rok 1948.



„Církve jako obchodní společnosti?“ Haló noviny, 30.8.2012, http://www.halonoviny.cz/articles/view/508858