Vytisknout

Policy Brief #3 "Jak zlepšit legislativní rámec financování politických stran"

Zveřejněno: 9. červenec 2012. Kategorie: Publikace


Nabízíme Vám nový Policy Brief #3 (červen 2012) Vít Klepárník: „Jak zlepšit legislativní rámec financování politických stran? K sociálně demokratickému návrhu"
 
Stanovisko pojednává o sociálně demokratickém návrhu na novelizaci zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a hnutích a zákonů o volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev krajů, který prošel v polovině června Senátem P ČR. Autor argumentuje, že pokud by novela byla ve 2. polovině roku v předložené podobě prosazena v Poslanecké sněmovně, představovala by podstatné zkvalitnění systému financování politických stran. Podle autora by ale měli navrhovatelé zákona a zástupci strany v Parlamentu usilovat o hlubší reformu dosavadních „standardních“ vzorců fungování vč. problematické „kontrolní“ role Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny P ČR. Kromě toho by hlavní opoziční strana měla přijmout nezávislou kontrolní instituci, zpřísnit kritéria pro fungování a kontrolu stranických obchodních společností a měla by také podpořit takové sankce, které budou postihovat největší nešvary současného modelu financování politických stran a hnutí.


celý text dostupný zde ve formátu (PDF) a zde ve formátu (RTF)




Jak zlepšit legislativní rámec pro financování politických stran? K sociálně demokratickému návrhu
 
Vít Klepárník


Senát Parlamentu České republiky (dále jen P ČR) v polovině června schválil sociálně demokratický návrh na novelizaci zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a hnutích a zákonů o volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev krajů. Pokud by návrh byl ve 2. polovině roku v předložené podobě prosazen na půdě Poslanecké sněmovny, představoval by výraznou změnu a podstatné zkvalitnění systému financování politických stran od ustavení prvních mechanismů kontroly v polovině 90. let. Předkladatelé novely berou v potaz některá mezinárodní doporučení v oblasti větší transparentnosti, kontroly i omezení výdajů na volební kampaně. Zaostávají však za nimi v kontrole výdajů obchodních společností, kontrole celého systému financování prostřednictvím nezávislého orgánu a důsledném a efektivním uplatňování sankcí.

Toto Stanovisko argumentuje, že novela je cestou správným směrem a sociální demokracii umožňuje profilovat se jako zásadový obhájce průhledných politicko-ekonomických vztahů a transparentního financování politiky. Argumentuje ale také, že by navrhovatelé zákona a zástupci strany v Parlamentu měli usilovat o hlubší reformu dosavadních „standardních“ vzorců fungování vč. problematické „kontrolní“ role Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny P ČR. Hlavní opoziční strana by měla přijmout nezávislou kontrolní instituci, zpřísnit kritéria pro fungování a kontrolu stranických obchodních společností. V neposlední řadě by měla také podpořit takové sankce, které budou postihovat největší nešvary současného modelu financování politických stran a hnutí v České republice.

 
Zpráva GRECA a stranický aktivismus
Rok 2011 byl přelomový co do počtu i charakteru i rozsahu reformních návrhů týkajících se financování stran – v řadě případů přesahoval rámec běžných novel. Návrhy představila nejen sociální demokracie a Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), ale také Občanská demokratická strana (ODS). Vyslovila se i TOP 09 či Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová.TOP 09 už před neuskutečněnými parlamentními volbami 2009 iniciativně zveřejnila na webových stránkách seznam dárců a na konci následujícího roku s určitým předstihem a v jisté míře nad rámec zákona publikovala strukturu výdajů kampaně. Strana zelených zpracovala pozoruhodně komplexní a dosud zřejmě nejrozsáhlejší koncepci reformy financování.

Strany vedla k aktivismu řada více či méně věcných pohnutek. Začaly reflektovat, že problémy financování stran narůstají a představují stěžejní problém vztahu mezi politikou a ekonomikou (1). Některé začaly usilovat o to vymanit se z kruhu neustále se zvyšujících a kontraproduktivně vynaložených nákladů (2). Nelze přehlédnout ani to, že zejména – ne ale výhradně – u nově založených subjektů, Věcí veřejných a TOP 09, šlo o předmět politického taktizování jejich zakladatelů s cílem kapitalizovat ideje, které si stále silněji získávaly veřejný prostor a zájem lidí (3). Specifickým impulzem ale byl vnější tlak vyvíjený na Českou republiku ze strany mezinárodních institucí. Ztělesnila jej zejména mnohokrát probíraná zpráva členů Skupiny států proti korupci (Group of States Against Corruption, dále jen GRECO) působící v rámci Rady Evropy (4). Text schválený 1. dubna 2011 se po materiálech z let 2003 a 2006 zaměřujících se na protikorupční politiku a opatření stal v pořadí třetí zprávou o stavu veřejného sektoru v ČR.[1]

„Evaluační zpráva o transparentnosti financování politických stran v České republice“ na více než dvaceti stranách kriticky rozebírala systém financování stran a hnutí. Závěrečným devíti shrnujícím bodům dominují náměty prvního oddílu IV. analytické části: potřeba větší transparentnosti, konkrétně důslednější zahrnutí členských darů, přesnější hodnocení a reportování „materiálních darů (…) a dalšího zboží a služeb poskytovaných za nižší než tržní cenu“ a zahrnutí do finančních zpráv všech „účtů svázaných přímo či nepřímo s politickou stranou či hnutím (…)“. Zvlášť závažná je potřeba „mnohem detailnější[ho] odkrytí výdajů na kampaně (i) (…) a (ii) častější informování a zveřejnění darů nad určitou hodnotu“. Doplňuje je nárok, aby srovnatelná měřítka transparentnosti byla uplatňována také na kandidáty organizující kampaně nezávisle na stranách (body i, iii, ii, v, vi závěru, s. 23). GRECO požadovalo, aby zprávy, které jsou nyní jen omezeně dostupné na půdě Kontrolního výboru P ČR, byly snadno přístupné pro veřejnost (bod iv, s. 23).
Ze shrnutí a zejména ze struktury analytické části (s. 14–22) je ale patrné, že text vyčleňuje jako víceméně rovnocenné dva další problémy: ustavení nezávislého mechanismu pro monitorování financování stran a kampaní, který by měl mandát, kompetence a adekvátní zdroje k „účinnému a pro-aktivnímu dohledu nad financováním politických stran/hnutí a volebních kampaní“ (body vii, ix a viii, s. 23);[2] a uplatňování rejstříku sankcí, které by výrazně rozšířily stávající postihy (bod ix), jež fakticky neplní roli skutečných sankcí.


[1]    Evaluation Report on the Czech Republic on Transparency of party funding. Third Evaluation Round, Theme II. Adopted by GRECO at its 50th Plenary Meeting, Strasbourg, March 28 – April 1, 2011, dostupná na stránkách Council of Europe,http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/news/news%2820110429%29eval3_czechrep_EN.asp Ke skupině srv. také webové stránky skupiny GRECO, http://www.coe.int/t/dghl/
monitoring/greco/default_en.asp; v češtině Státy proti korupci – GRECO. Stránky Ministerstva vnitra, http://www.mvcr.cz/clanek/staty-proti-korupci-greco.aspx
[2]    Zpráva přímo konstatuje že „[s]oučasný systém – v němž Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny ověřuje, zda každoroční finanční zprávy odpovídají zákonným podmínkám – nenaplňuje požadavky článku 14 Doporučení Rec(2003)4. Ustavení efektivního kontrolního mechanismu a zajištění dostatečného vymáhání pravidel financování stran/hnutí a volebních kampaní proto musí představovat prioritu.“ Tamtéž, s. 22. V dalším výkladu odkazuji na pasáže, články a paragrafy zprávy již v hlavním textu.

(...)